Moto: Asi nemůže mít všechno. Buďme tedy pokorní a rádi za to, co máme.
Již nějaký čas mám přítelkyni, se kterou si rozumíme a vztah vypadá na hodně, ale hodně dlouho. Přes 20 let se pohybuji ve zdravotnictví. Za tu dobu jsem poznal bezpočet sestřiček a kolegyň. Nakonec mám přítelkyni, která po celý život zdravotnictví téměř nepoznala, jednak byla naštěstí vždy zdráva, jednak pracovala v úplně jiné sféře. Přesto jí vše, co se děje kolem zdravotnictví a vlastně kolem role potenciální pacientky nenechává chladnou.
Aktuálně vlastním rozrůstající se zdravotnické zařízení a navíc ještě pracuji v nemocnici. Svoji partnerku jsem zaměstnal jako asistentku a spokojenost je na obou stranách.
Proč to všechno píšu... Nechám stranou to, co se děje uvnitř ordinace, když zamkneme a necháme klíče ve všech dveřích, kudy by mohl někdo přijít. Je toho opravdu hodně a myslím, že zažívá bohaté naplnění svých snů. Co však malinko chybí, je jeden z klinickosubinčích snů: ten pocit, když čeká v ordinaci, až na ní přijde řada, mačká vlhkými dlaněmi kapesník a čeká, co se bude dít, až tam bude stát sama, bez pomoci, vůči cizímu doktorovi, BEZ PROTEKCE...
To je ono, BEZ PROTEKCE...
Jak jsem již napsal, moje přítelkyně byla vždy zdráva. V posledních letech chodila také s lékařem (přítelkyně je velmi atraktivní) a nyní chodí se mnou – takže navíc několik posledních let bez šance stát se "anonymní pacientkou vydanou napospas dominantnímu autoritativnímu bílému plášti".
"Hmmm, tak to má těžké." řekne si již znalec prostředí. Jelikož s většinou potenciálních zdravotních problémů si poradím sám a pokud potřebuji, mám v každém oboru kamarády – odborníky, tak nevím, kde by se do takovéto pozice dostala. Ano, může se stát cokoliv.. ale nemalujme čerta na zeď a pokud by to bylo zlé tak stejně jde veškerá erotika stranou.
A tak jsem to zkusil. Pod záminkou, že kamarád potřebuje zkusit nový ultrazvuk "a ty jsi takový hubeňour tobě jsou všechny orgány dobře vidět" jsem jí zkusil poslat "na vyšetření". Tak bílé lehátko tam bylo, atmosféra snad také, ale "jé ahoj" se asi "autoritativnímu bílému plášti" neříká a navíc jsem byl na ten nový přístroj tak zvědavý, že jsem tam byl nakonec přítomen také. Místo toho, aby si moje přítelkyně prožila tajuplnost a vážnost vyšetření, musela se celou dobu smát vtipům mého kamaráda, jako např.: "máš hezkou slezinu" apod... A erotika odešla zadními vrátky...
Ach ta protekce...
Když jsme se seznámili, pracovala moje přítelkyně na místě, které bylo tak nějak o ničem. Takže brzy dala výpověď a začala pracovat v mém zdravotnickém zařízení na manažerské pozici. S jejím nástupem do zaměstnání jsem zavětřil příležitost. Bylo to ještě před jejím nástupem, kdy ji nikdo z našeho personálu zaručeně neznal. Jen tak jsem jakoby mimoděk vyplnil žádanku na odběr krve a dal jsem jí to do ruky: "v rámci vstupní prohlídky..." Pochopila. Celá se chvěla vzrušením, polykala naprázdno, užívala si to překvapení. Pak odešla do náběrové místnosti a já si v těch minutách představoval, co asi prožívá. A co prožívala? Začátek byl údajně výborný. Sice šla hned na řadu, takže si nemohla prožít čekání v čekárně, zato na ni silně zapůsobil ten okamžik, kdy si sedala do křesla, vyhrnovala rukáv a odhalovala kůži ke vpichu jehly. Pro její submisivní duši požitek. Pak malé překvapení, viděla, jak sestřička bere do ruky silnější zelenou jehlu. S tím ani nepočítala. Nádhera...
Zapomněl jsem naspat, že moje přítelkyně má silně submisivní duši, zato však v reálném životě se projevuje velmi asertivně. Tak to ostatně často bývá. Takže chvilku poté, co sestra nemohla najít žílu, vykázala jí do patřičných končin.
K dokončení příběhu ještě dodám, že zmiňovaná sestra nemohoucí najít žílu pak dostala výpověď. Ne vůli mé přítelkyni, ale upozornila na sebe a malá ankteta mezi našimi pacienty ji připravila o místo. Každopádně, musím vymýšlet dál nějaký "zážitkový dárek". A to bude těžké. No jo, protekce.
